úterý 23. září 2014

6 měsíců a květinový záhonek je celkem zarostlý

Je první podzimní den, dnes se citelně ochladilo, a včera jsem ještě udělala pár fotek na květinovém záhonku, který má právě asi tak půl roku života za sebou. V dubnu jsem se rozhodla, že zelenina potřebuje spoustu času, který já během roku jí věnovat nemohu, a také že investice do zeleniny vložené, se neodrazí na výsledku, ba spíš naopak. Jsme uprostřed lesa, a to asi dost ovlivňuje  možnosti, dopřát takovým rajčatům, paprice a podobně, podmínky, jaké by si zasloužily. Vždy je u nás o stupínek  i o víc chladněji, sluníčko je taky jenom v určitou hodinu, prostě taková dalo by se říct zámrazová kotlina. Jsem ráda, že sklidím zimní jablka těsně před sněhem, nějakou ostružinu a malinu, rybíz, a to je tak s potravinových rostlin asi vše. Jo ještě se mi letos podařilo vypěstovat nádherné brambory. A to pouze na seně, které mi zbylo po ukončení chovu králíků.  Z asi 3kg sadby, jsem sklidila  něco kolem 15kg nádherných čistých červených brambor na uskladnění. Teda skladovat je zbytečně nebudu, hned je sníme, ale prostě úroda, o kterou se nikdo celou dobu nestaral, jenom je zastlal do sena a v září sklidil. Tak to se mi líbilo. A ten nový  záhonek, spolu s ostatní zahradou,  no v mlze včera po ránu asi takto.











čtvrtek 10. července 2014

Tak záhon po cca třech měsících od započetí rekonstrukce

Zatím plevel téměř nulový, zalévání, a to hlavně v prvých červencových dnech , by bylo v normálním provozu téměř nemožné. Bylo u nás tak málo vody, že jsme si ve studni až "hrábli" na dno a ještě teď máme zakalenou vodu. Ale už třetí den vydatně prší a kytky rostou jako z vody.












Žluťucha nádherná


Záhonek je ve svažitém terénu, a já dole pod ním už mám stabilně postavenou židli a slunečník a čučím a čučím. To je vám takový balzám na nervy, a hlavně že mne neirituje ta zpropadená zelenina plná brouků, bělásků, housenek, slimáků, a podobné havěti, těch peněz za sazeničky, každodenní kropení atd atd, Ani se mi to nechce už domýšlet, jak jsem na každý víkend už dopředu nadávala, že zase budu muset plejt mrkev atd atd zeleninu, abych na podzim skoro vše vyhodila. 
Takže všem d o p o r u č u j i. Už teď z toho mám skvostný pocit. 



neděle 29. června 2014

Radikální přestavba zahrady začala - pokračování v červnu

Není dost sil, není dost pomocníků, není dost rukou. A tak musí nastat změna. A když teď sleduji na různých web stránkách , jak to dělají jinde, tak si myslím, že se údržba zahrad začala někdy ( pro mne již dávno) dělat naprosto jiným způsobem, nežli jsme byli zvyklí dělat my.  Nějaké úpravy cestiček mezi záhonky, úprava dvorku či prostě prostranství, které není zrovna určeno k pěstování, tak to mi připadá, že v moderní zahradě již neexistuje. Všude jsou perfektně natažené netkané textilie, a plevel se prostě nekoná.
Já jsem zcela náhodou, při nynější snaze  změnit zeleninový záhon za květinový, pojala myšlenku, dát folii na  tento připravený záhon a vystřihnout pouze otvory pro pěstování sem tam nějakých trvalek. To jsem ještě netušila, že i to je málo. Prostě folie se někdy položí prakticky po celé zahradní ploše, a část rostlinek se pěstuje v různých nádobách, kontejnerech, vyvýšených záhoncích na té pokrývce. Odpadá veškeré plahočení se sekáním trávy, s pletím chodníčků. Nevím, nakolik je to pracné či naopak pohodlné takto udržovat, ale dost mně ten nový  radikální přístup k chování se na zahradě překvapil.
No tak já jsem zatím začala jenom tím záhonkem. Jak to vypadalo na počátku, když mi to i tak přišlo příliš igelitové, a jak to bude pokračovat, to dodám později. Snad to dotáhnu do představy, kterou jsem si tak nějak vytýčila. Takže ráda přijmu připomínky a reakce, a uvidíme, jak se projekt povede.














Ani byste nevěřili, co to zblajzne té kůrové drti. Tak již jsem tam dala 8 pytlů po 70 litrech, a stále to vypadá jako prd do Stromovky. Ještě nejméně tolik by se toho tam vešlo. Je pravda, že záhonek má cca 7x8m, ale myslela jsem, že nějaký prostor zaberou ty rostliny a nebude toho tolik třeba. Ale to asi až tak nejméně za rok, zatím je toho prostoru kde stále něco vykukuje dost. 



Toto je pohled z okna na celkový záhon, nové fotky dám do dalšího příspěvku. 

úterý 13. května 2014

Na ranči v Podjizeří

Tak nejenom udělat vnoučatům radost, ale  i osahat si chovatelský styl života. 

Prodloužený víkend byl jako stvořený vyjet někam na pět dnů. Ale nejednalo se o pět dnů proležených na gauči, ale pěkně zhusta propocených košil, promáčených a zablácených bot, a zacuchaných vlasů do slámy. Prostě celá naše 9tičlenná rodina se vydala na farmu.  Měla jet původně i desátá členka, 98 letá mamka, ale  s ohledem na terén, počasí a náplň akce, tak jsme od její účasti upustili. A že to bylo občas i náročné, o tom by mohla vyprávět od neděle puštěná pračka.  Vydali jsme se do podhůři Jizerských hor.  Ubytování ve srubových domech bylo přímo skvělé. Aniž bychom se museli starat o topení, bylo v nich náramně teploučko.  Rozbahněný terén od vytrvalého deště  práci na stráních s pobíhajícím dobytkem se ukázal  jako opravdu náročný. Co to znamená, zapadnout do bahna až nad kolena, mít slámu a seno ve vlasech, v ponožkách, pod svetrem, to bylo ty dny stále jako normální. Idyla zurčícího potůčku, a řvoucích ptáčků po okolí byla  jenom chvilková. Jinak si člověk brzy uvědomí, jak tvrdá a náročná práce na těch kopcích  na samotě je. Něco obstarat, zařídit, dojít bylo otázkou 5ti km chůze a pak zase zpět. Autobus tam nezajede, takže bez auta, a nebo lépe bez traktoru se to neobejde.Pár zapršelých obrázků na dokreslení.